Jeden komentář k článku Dan Orálek překonal český rekord v běhu na 6 hod.

Ladislav Zouhar, 19. března 2010, 15:46


Povídání o lískovecké šestihodinovce.
Současná světová krize kapitalismu byla příčinou pořádné facky, která padla na brněnské pořadatele populárního ultraběhu na 48 hodin v hale. Ještě loni velice vstřícní vládci veletrhů dali pro letošek vytrvalcům tvrdě najevo, že nadále už ultramaratonské kuře na jejich dvorečku zadarmo hrabat nebude. A tak vznikl neřešitelný problém. Ultraběžci jsou sice zdatní sportovci, ale chudí jako příslovečné kostelní myši. O požadovaných statisících korun za pronájem haly nemohlo být ani uvažováno. A tak po velice úspěšných 14 letech ( 1996 – 2008 ) je zřejmě konec klidného a zdlouhavého kroužení pod kupolí veletržní haly Z. Aby se Brno s ultramaratonem nerozloučilo nadobro a s pláčem, hodil nečekaně Tomáši Ruskovi a jeho ČAU partě záchranné lano brněnský vytrvalec Petr Kaňovský. Rozhodl se uspořádat tak trochu jako malou náhradu za zrušený závod na 48 H v brněnském sídlišti Kamenný vrch ( je součástí čtvrti Nový Lískovec) březnový Lískovecký ultraběh na 6 hodin. Vybral 807 metrů klikatící se vyasfaltovaný okruh se sedmimetrovým převýšením v areálu Pod Plachtami uprostřed zmíněného sídliště a rozjel organizačně tuto akci.
Tato končina je ostatně z minulosti proslulá sportováním na vysoké úrovni. Ještě v sedmdesátých letech minulého století se po blízké nynější Chironově ulici spouštěli od Kohoutovic dolů do Bosonoh odvážní muži na rychlých motorkách a autech při slavných Velkých cenách Československa. I běžci několikrát okusili tento motoristický okruh 10,5 km dlouhý v závodě zvaném Brněnské kolo. Ale nebudeme se hrabat dále v historii a vrátíme se do přítomnosti. Několik dní před startem ultramaratonu ještě pěkně mrzlo, na trasu napadlo trochu sněhu a po okolí se proháněl ostrý vítr víc než bylo zdrávo.
V sobotu 13. března , což byl den závodu, už nemrzlo, na okruhu s malým kopečkem sníh roztál, ale při zdolávání tohoto krátkého stoupání ledový vítr útočil naplno a byl pro soutěživé snaživce nepříjemným protivníkem. Dokonce byl v průběhu běhu stržen stan občerstvovačky v nejzazším místě okruhu v zatáčce za oploceným fotbalovým hřištěm, čemuž nezabránili ani tak zkušení pořadatelé jakými jsou pánové Karel Zadák a Ivoš Šikula. Trať byla ozvučena díky řediteli Brněnského běžeckého poháru Jardovi Dvořáčkovi a tak mohli Tomáš Rusek střídající se s Jiřím Šmitákem rozehrát své velké komentátorské představení. Po odstartování v deset hodin dopoledne začal úřadovat hlavní rozhodčí, jímž byl bývalý brněnský sprinter Ivoš Moll, Šírovci rozjeli svou měřící aparaturu a stádečko 56 do všeho možného zachumlaných běžců a běžkyň vyběhlo vstříc okruhovým dostihům. Svého hlavního koně Daniela přišel povzbudit předseda atletického klubu Moravské Slávie Ladislav Zouhar se svým pobočníkem Josefem Kašparem a průběh závodu přijel zkontrolovat v současnosti organizátor letního Běžeckého poháru a před lety český reprezentant v maratonu a ultramaratonu Jaroslav Kocourek.
Nejméně si s tratí potykali ti, co odkroužili okolo 10 kilometrů, což se za ultramaraton nedá považovat. Jedním z nich byl i běhající krajský politik Stanislav Juránek, který o co méně naběhal, o to více přispěl jako sponzor. Další lidovec ve startovním poli David Macek se také spokojil s pokořením deseti kilometrů. Cestovatel a dobrodruh Milan Daněk to měl z místa bydliště na okruh pět minut a také překvapivě brzo odešel z dráhy. Okolo dvou hodin obíhal po okruhu i ředitel závodu Petr Kaňovský, neboť organizační záležitosti mu tentokrát nedovolily více. Další skupinu tvořili ti, co běželi klasickou maratonskou vzdálenost 42195 metrů. Z tohoto stádečka zvládl maraton nejlépe Petr Hrček z Brandýsa nad Labem časem 3:40:46 hod. Pod čtyři hodiny se ještě dostali Rudolf Vilček z Brna – 3:43:52 hod. , Kateřina Březinová (loni ještě Topičová) z Rajhradu – 3:5O:47 hod, a šedesátiletý Miroslav Krumer z Ostrova – 3:54:22 hod. Jan Dolejš z Prahy dosáhl času 4:O8:03 hod, Miroslav Vostrý z Prahy za ním zaostal o sedm minut a naopak nadělil třináct minut taktéž Pražákovi Davidu Schovánkovi. Maratonský fanatik Ivo Zejda z Mor. Slávie Brno docílil času 4:3O:37 hod. a zvláštností bylo to, že to byl jeho 101 maraton, čímž se stal v tomto směru absolutním brněnským rekordmanem. Celý maraton ještě zvládla Gabriela Handrychová z Libčic nad Vltavou – 4:46:2l hod., zatím co Haně Kašové z Tetčic k této metě scházely dva kilometry. S ještě menší vzdáleností se musel spokojit Karel Machů ze Zlína -38,7 km, David Koribský z Olomouce – 31,4 km a další dva , kteří se příliš nezmáčkli , neboť konto běžců Zdeňka Böhma z Prahy a Michala Ranzenhofera z Mikulova vykazuje pouze cifru 22,5 a 21,7 kilometru. Alice Studničková z Brna si přišla odběhnout alespoň vzdálenost17,7 km.
Těch, co zápolili na okruhu celých šest hodin, bylo celkem 32. Z této ekipy byl od úvodu až po samý závěr jasnou jedničkou Daniel Orálek z Moravské Slávie Brno, jehož strojové tempo znamenalo v průběhu natočených kol a hodin stále větší odstup od jeho soupeřů. Jeho hodinový průměr byl vyšší než čtrnáct kilometrů a šestihodinovou pouť nakonec ukončil skutečně skvostně – v novém českém rekordu . Za šest hodin docílil vzdálenost 86,716 km při celkovém převýšení 800 metrů, z čehož je patrné, že to nebyl běh po žádné rovině. Navíc byl i nejlepším veteránem, neboť právě koncem tohoto měsíce dosáhne věku 4O let. Po závodě však i jemu zcela zkameněl na úpatí Kamenného vrchu jazyk, neboť těžké povětrnostní podmínky se i na něm podepsaly dost výrazně. Borcem číslo 2 se stal s dosaženým výkonem 74,6 km o šest let mladší Jaroslav Bohdal z Hostivic u Prahy. O pět kilometrů méně nastřádal na třetím místě klasifikace se umístivší 46-letý veterán Milan Mišák z Brna a dosáhl tak pro sebe velice cenného umístění. Čtvrtou pozici zaujal po poctivém výkonu se 66,8 km Radek Šebánek z Dobříše, když před sebe odmítl pustit o 18 let staršího Pavla Horáka z Brna – Mokré Hory a daleko známějšího ultraběžce Petra Dostálka z Těchonína v Orlických horách. Pokořitel obávaného řeckého Spartathlonu Martin Hunčovský z obce Kly namotal po profesorském výkonu téměř 65 kilometrů a podařilo se mu uhájit malý náskok na vítězku kategorie žen, jíž se stala houževnatá Zdeňka Komárková z ultraběžecky známého místa Olešnice. Ženské vítězce bylo zaknihováno 64,6 km , což ji viditelně uspokojovalo. Těsně za ní dobojoval svůj závod Jiří Kostínek ze severočeského Ústí nad Labem. Na stejné cifře 62,3 km se shodli Jiří Kaše z Tetčic a jeho svěřenkyně, jíž je mladá blonďatá Šárka Macháčková z Olomouce.
I dalších sedm neodstřelitelných šlapačů prolomilo hranici šedesáti kilometrů. Byli to velevytrvalý atlet Petr Spáčil z Kyjova, Filip Klepl z Prahy, třetí žena Martina Němečková z Prahy , Pražský Slovák Štefan Krč, jehož jsme loni viděli poprvé při brněnské osmačtyřicetihodinovce, spolupořadatel akce Svatopluk Sedláček z Mor. Slávie Brno, Tomáš Plaček z Děčína a extravytrvalý Slovák Pranjal Milovník z Bratislavy. To je doopravdický milovník dlouhého trápení těla a určitě by byl ochoten a schopen běhat v Brně společně s Petrem Spáčilem až do Velikonoc, neboť v jejich případě jde o úspěšné absolventy nejdelšího běhu na světě na 31OO mil ( 4989 km). Pavol Sáraz z Komjatic na Slovensku by se k nim určitě připojil, neboť ten se chystá na tuto neskutečnou porci únavy v New Yorku letos. Tady zvládl 59 km , což mu stačilo na 19.místo. Čtvrtá dáma Pavlína Procházková z Hořovic „dala“ 58 kilometrů, což byl o půl kilometru lepší účet než měl Brňan Vladimír Ditka. Ten přesprintoval vytrvalkyni všeho druhu Vilmu Podmelovou z Brna o několik metrů. Šestou ženskou ultraatletkou byla Dagmar Hůrková ze Sokolova, která v závěru zpomalovala pro žaludeční nevolnost. Za touto závodnicí dokončili souboj s tratí a se svými již rozbolavělými těly Zdeněk Moravec z Brna, Libor Svozil z Bohumína, Milič Hlucháň z Brna, David Schovánek z Prahy, stařešina této běžecké party 68-letý Josef Holý z Brna, Jan Dolejš z Prahy, Jan Kotouček ze Svitav, nejvzdálenější účastník Gaspar Pedro Miguel z Portugalska a nejmladší vytrvalec na trati 25-letý Štěpán Böhm z Prahy, který stihl padesát kilometrů jen tak tak. Dál se v pořadí objevují maratonci, kteří se v ledovém větru pohybovali po trase méně než šest hodin. Přiřadit k nim musíme i Pavla Smrže z Brna, neboť ho zvládl celý.
Závod proběhl bez větších problémů. Počasí si nelze naplánovat, ale zřejmě posun více do jara by neškodil. Aktéři pořadatelům viditelně nespílali, neboť jsou již drahná léta vedeni ke skromnosti a spartánským podmínkám dokáží vzdorovat a berou je jako samozřejmost. Toto běžecké povídání začalo fackou, skončí však pohlazením. Pohlazením na duši, neboť akce Petra Kaňovského takovým malým polaskáním byla. Vyzařovala z ní srdečnost a nadšení pro věc. Při tomto lískoveckém setkání spřízněných duší se všichni nadřeli, což předem předpokládali, a žádná odměna je přitom za to nečekala. Pouze radost z toho, že ve zdraví přežili. Všichni by si za předvedené výkony zasloužili plnou náruč vzácných a chráněných konikleců, které zanedlouho k lidské potěše v rezervaci na Kamenném vrchu nakrátko vykvetou. Pavel Košťál , divák.